- nevýhody:

 složitý proces přepočívání na mandáty
 dlouhá a vleklá koaliční jednání při sestavování vlády
 slabá vazba mezi poslancem a voličem

3. Smíšený volební systém
- využívá principů obou předchozích systémů, uzemí je rozděleno na vícemandátové i jednomandátové obvody
- každý volič má 2 hlasy v rámci celého obvodu – dává hlas kandidátské listině a v rámci podobvodu dává hlas konkrétnímu kandidátovi
- např. Německo

Politické strany
- nejčastější členění
a) podle ideové orientace
 levicové strany – mají větší smysl při sociální přerozdělování a požadují sociální spravedlnost (např. KSČM, ČSSD)
 pravicové strany – dávají větší volbost tržnímu systému, do kterého by stát neměl příliš zasahovat (např. ODS)
- obě křídla, levice i pravice, mají důležitou funkci v politickém systému, protože pokud by existoval pouze 1 typ, došlo by k vládní krizi
b) podle vztahu k politické moci
 totalitní – snaží se ovládnout veškeré dění v zemi
 demokratické – uznávají princip dělení moci
c) podle zastoupení ve vládě
 vládní = koaliční – tvoří vládu (koalice)
 opoziční – tvoří parlamentní opozici

- každá moderní politická strana se vyznačuje vlastním politickým programem, který obsahuje:
 základní hodnoty
 cíle a zájmy, na které je činnost zaměřena
- každá z těchto stran je připravena převzít odpovědnost za správu země, proto se účastní voleb

- rozlišujeme 2 typy:

 prostý většinový volební systém = okamžitým vítězem je ten, kdo získá v daném obvodu nejvíce hlasů ze všech (např. VB a USA guvernér)
 absolutní většinový volební systém – dvoukolový, k vítězství je potřeba nadpoloviční většiny všech hlasů, takže do 2. kola postupují ti kandidáti, kteří získali v 1. kole nejvíce hlasů
- tento systém umožňuje občanům změnit svá rozhodnutí
- u nás volba do senátu + Francie
- prezident USA – upravený absolutní většinový systém = volí se prostřednictvím volitelů

2. Proporcionální volební systém
- systém poměrného zastoupení
- používají se při volbách vícemandátové obvody, kterých je méně než u většinového volebního systému
- voliči se nerozhodují pro konkrétní kandidáty, ale pro kandidátní listiny politických stran
- je ideální pro společnost s malou politickou stabilitou
- u nás se používá při volbách do poslanecké sněmovny a do krajských zastupitelstev
- výhody:
 je spravedlivý, proto reprezentuje vůli obyvatelstva a odhaduje aktuální rozložení politických stran
 malé a nově vzniklé strany mají větší šanci na zvolení než u většinového systému